Život je krásný?

Dnes je neděle, druhého října roku dvatisícejedenáct. Počasí je nadmíru přívětivé, teploměr si vesele povyskočil na dvaadvacet stupňů, obloha modrá bez mráčků a vítr slabě proměnlivý. Babí léto v plném proudu zachraňuje reputaci léta nebabího, které se letos moc nepředvedlo. Teplotní rekordy padají jeden za druhým jako facky před Poslaneckou sněmovnou. Když v zimě hrozí pád sněhu ze střech na ulici, řeší se to varovným nápisem „Pozor, padá sníh“. U poslanecké sněmovny by možná stálo za to varovat kolemjdoucí nápisem „Pozor, létají facky“.
Někdo tráví víkend ve frontě na lanovku na Sněžku, jiný na demonstraci, někdo střílí na tramvajové zastávce z plynové pistole a jiné už žádný víkend nečeká, protože jeden řidič náklaďáku v Nikaragui nechal nohu na plynu. Lidé se vyhřívají na sluníčku, odpočívají a relaxují, líbají se v parku na lavičce, žádají o rozvod, jezdí na bruslích, na kole, hrají fotbal a padají z oken. Někdo dostal americký kompas k narozeninám a jiný už svůj další vynikající scénář nenapíše.
Jak pravil děda Homolka: „Život je krásný, i když stojí za hovno!“
A jelikož BIO hlásí stupeň číslo dvě a měl bych se tím pádem vyvarovat zvýšené fyzické a psychické zátěži, nechám komentování nedávných událostí a jdu si dát zmrzlinu a nastavit tvář hřejivým paprskům. Život je krásný!

P. S. Kapři na vánoční stůl asi nepodraží!

Napsat Facebook komentář

x komentář

Napsat komentář