O jadýrkách na spirále a dvoudřezu

První myčka v rodině nám sloužila víc jak deset let. Tu druhou, Siemens, máme čtyři roky. Třídou se vyrovná první a cenově byla o trochu levnější. V prvních dvou letech byla ale rozbitá čtyřikrát, zatímco ta první nikdy. Čtyřikrát byla rozbitá kvůli stejné závadě – spálené vyhřívací spirále. Třikrát na její opravu dojel opravář z Kladna. Třikrát jsme čekali na jeho příjezd jeden až dva týdny a pak jeden až dva týdny na opravu a myli nádobí ručně. Vyhřívací spirála je nejdražší součástkou na myčce, stojí téměř třetinu její ceny. Myčka byla ve všech případech v záruce. Siemens součástku dodal a její cenu jsme neplatili. Práci jsme ale museli zaplatit, 500 – 1000 Kč. To se nám nezdálo. Od čeho je potom záruční doba? Dohadovali jsme se, že v záruční době zákazník cenu práce snad platit nemá, ale servis byl neoblomný.

Když se spirála spálila počtvrté, pojali jsme podezření, že chyba může být v opraváři z Kladna. Možná tam tu spirálu špatně vmontoval?  Myčku jsme proto odvezli do pražského centrálního servisu Siemens. Pracuji kousek vedle, a tak volali mně, ať se dostavím na jednání.

Přišla jsem v kostýmku a na vysokých podpatcích. Slečna v kanceláři zavolala dozadu a ve chvilce se na mě vyřítili dva rozzuření technici. Můj vzhled na ně zjevně žádný dojem neudělal, jako s dámou se mnou nezacházeli ani trochu. Šéftechnik na mě okamžitě začal řvát: jak to zacházíte s tou myčkou? Jak to, že do ní dáváte špinavé nádobí? Našli jsme u spirály jadýrka z jablek a zrnka rýže! To se nedivte, že se vám ta spirála pořád spaluje! Opravář z Kladna vám ji vyměňuje na náklady výrobce. Měl vás informovat, že nádobí se musí napřed předmýt v ruce, než se dá do myčky. Tohle je opravdu naposledy! Příště už s tím nepočítejte, že vám opravu uděláme jako záruční.

Jsem rudá hanbou a vzteky. Bráním se: Jak je to možné? Copak v myčce není sítko, které by bránilo špíně z nádobí, aby se nedostala ke spirále? Technici mi rozčileně vysvětlují, že co jsem si myslela, nové technologie takhle nepracují, údajně už žádné myčky takhle nejsou stavěné. Jestli takhle byla stavěná naše stará, do které jsme mohli dávat nádobí neumyté, tak to už je historie. Ptám se, proč nám to neřekli při prodeji. Kdybychom uslyšeli, že myčka za 15.000 Kč potřebuje, abychom nádobí napřed umyli a na talířích nebylo ani jadýrko z jablka, určitě bychom si ji nekoupili. Technici jen krčí rameny.

To bylo před rokem. Od včera máme zase další závadu. Myčka pod sebe vypustila kaluž vody. Opravář z Kladna slíbil přijet do týdne a jako obvykle nepřijel. Manžel navrhuje vyříznout do pracovní desky druhý otvor, pořídit dvoudřez a mýt nádobí v ruce. Takové výrobky jako je naše myčka Siemens vážně nepotřebujeme. Opravy, odstávky, rozčilování a soudy, na které naštěstí nedošlo, protože na žaloby nemáme nervy a čas.

Výrobky mají pořád více funkcí a jsou stále levnější. Tahle myčka má úsporný a odkládací režim, možná umí i jiné věci. Jenom to mytí nádobí jí nějak nejde. Lidé obměňují naoko vylepšené výrobky a prodejní čísla jdou nahoru. Více poruch znamená více oprav a to je zase růst, nic jiného společnost dnes nepotřebuje více. Lidé si nakonec spočítají, že se opravy nevyplatí a koupí si výrobek nový. HDP zase roste. Tak to by mělo být všechno správně? Není, výrobky se dělají pro zisk, ale jejich užitek pro člověka vysublimoval do ztracena.

Syn říká: až půjdete kupovat novou myčku, řekněte jim, že chcete nějakou, do které se může dávat špinavé nádobí. Já nevím, jestli na nákup nové myčky někdy dojde. Jak tak myjeme nádobí v ruce, docela se mi to líbí. Jeden myje, druhý utírá. Všechno na jistotu, žádná louže pod myčkou nehrozí, ani připálená jadýrka na spirále. O moc víc práce to není, stejně do naší myčky musíme nádobí předmývat. Není to až tak myčka, ale spíše leštička, měli nám říct.

Pomalu se začínám přiklánět k dvoudřezu. Alespoň si nebudeme příště připadat jako podvedení hlupáci.

Napsat Facebook komentář

x komentář

Napsat komentář