Komentář k projevu prezidenta Václava Klause k 28. říjnu

Komentář k projevu prezidenta Václava Klause k 28. říjnu
Marek Schejbal

Dne 28. října 2011 pronesl prezident Václav Klaus u příležitosti založení Československa slavnostní projev. Opravdu se sešla ve Vladislavském sálu Pražského hradu reprezentativní sestava společenského a politického života u nás? Dle jeho slov ano. Státní svátek je pro mnoho lidí dnem svátečním a pro ještě více lidí dnem volna, což deklarují vyvěšené státní vlajky a totálně zacpaná dálnice D1. Padla krátká zmínka o probíhající krizi evropské měny a ekonomiky ve smyslu „Já jsem vám to říkal.“ A měl pravdu. Zatím to vypadá, že jeho euroskepticismus byl namístě. Co asi přinese nadcházející období? Poletím ještě někdy na dovolenou na krásný řecký ostrov nebo již bude v soukromém vlastnictví nějaké nadnárodní bankovní instituce?

Fungování světa mění své tempo do stále vyšších otáček, čemuž napomáhají nejnovější technologie i globální sdružování. V tomto fungování je pro někoho minulost bezvýznamná a někdo z ní čerpá poučení. Jedno je ale jisté. Minulost již nezměníme. Je jen přítomnost, ve které právě teď svými skutky rozhodujeme o své budoucnosti. V historii nalézáme mnoho pravd, ale i lží. Obé náš rozum činí o trochu pyšnějším, ale i o trochu pokornějším, protože bez neexistence opaku neexistuje nic a zároveň všechno. Můžeme se dále rozvíjet, když budou stanoveny hranice pohybu pýchy našeho rozumu? Nebo právě díky těmto hranicím nezničíme sami sebe? Václav Klaus nabádá k neustálému udržování a oprašování povědomí o našem boji za svobodu a demokracii, které jsou křehké a nemají rády klopení. Je pravdou, že delší období svobody, než jaké panuje nyní, jsme v našich dějinách nikdy neměli. Historie v tomto hovoří jasně. Naproti tomu ale: skutečně nyní prožíváme v osobních životech pocit klidu, uspokojení a bezstarostnosti? Nebo se ve stínu recese (a nejenom ekonomické) pomalu plíží strach o finanční a existenční přežití? Možná i tento strach rozdmýchává konflikty mezi rozdílnými společenskými skupinami. Pokřivený mediální obraz reality s nádechem bulvární strategie tomu také moc nepřispívá. A obhroublé jednání našeho politického výkvětu v kombinaci s neschopností se na něčem domluvit dává opravdu příklad hodný následování. Pokaždé si ale můžeme uvědomit relativitu naší nespokojenosti.

Ztratily jsme tradiční hodnoty, ale které to jsou? Jak je můžeme opět nalézt? Ve světě kde jsou glorifikováni sportovci užívající všemožné podpůrné prostředky, herci umírající na předávkování prášky, spoře oděné sexy plasticky vylepšené zpěvačky…a co naše politická reprezentace? Václav Klaus hovoří o zhrubnutí politiky a politiků, ale i o jejich skandalizování prostřednictvím mediálních denunciacích. Je tedy v pořádku nařčení, udání či donášení pokud se zakládá na pravdě? Ale kdo dnes ví, co je vlastně pravda? Každý je dnes neomylně přesvědčen, že pravdu má on. Žijeme ve světě přesyceném pravdami. Pravda se stala přesvědčením.

Václav Klaus nabízí řešení v hledání na nejvyšším možném společném jmenovateli věcí daleko zásadnějších, jakými jsou respekt k výkonu a práci, respekt k zásluhám a životní zkušenosti, respekt k osobnosti a názoru druhého, respekt k odlišnosti, a jí nezbytně doprovázející pokoře, respekt k věcem, které přesahují jedince, jeho život, rozměr a dosah našich životů. Já souhlasím a přidal bych ještě dvě: láska k sobě, jakožto jedinečnému jedinci a láska k druhému člověku, protože jsme všichni součástí jedinečného celku tvořící zázrak života. Pokud se tímto budeme řídit, žádné příkazy a nařízení všelijakých institucí nás neodloučí od sebe samých.

Václav Klaus uzavírá projev těmito slovy: „Začněme proto u sebe. U nás doma. V našich rodinách. Ve vztazích dětí k rodičům a rodičů k dětem. Vymýšlet nic nového není třeba. Stačí vzít rozum do hrsti a pokorně se – třeba jen o krok – vrátit zpátky k osvědčeným metodám, modelům, hodnotám a ctnostem.“

Jak pravil Mahátma Gándhí: „Změnou, které chceme ve světě docílit, se musíme stát my sami.“

Napsat Facebook komentář

x komentář

1 komentář u „Komentář k projevu prezidenta Václava Klause k 28. říjnu

Napsat komentář