Baumax Kafka na max Část I.

Jestli patříte k těm, kteří si po shlédnutí  filmu nebo přečtení příběhu kladou otázku, jestli se mohl příběh skutečně stát, tak odpověď v tomto případě zní, ano, mohl a skutečně se stal. Tato absurdní příhoda se stala  v jedné z prodejen řetězce baumax. Zákazník utrpěl psychickou újmu, naštěstí ne trvalých následků.

Scéna první na přepážce reklamací

Zákazník chce vyměnit nopovou folii šíře 200 cm, a to ve lhůtě, ve které na vrácení má podle podmínek řetězce nárok. Přijíždí do obchodu v pracovním oblečení přímo ze stavby, folii nacpanou v autě. Koupil dvoumetrovou, ale po přeměření doma zjistil, že jedenapůlmetrová by stačila a rozhodl se pro výměnu v obchodě. Ušetří si práci odřezáním půlmetrového pruhu a navíc se zachová ekologicky, odřezaný půlmetrový pruh nopové folie by musel vyhodit a proč? Proč by to dělal?

Pracovnice:        Co si přejete?
Zákazník:           Koupil jsem tady dvoumetrovou nopovou folii a zjistil jsem, že by mi stačila užší, jedenapůlmetrová. Chtěl bych
tuhle vrátit a koupit jedenapůlmetrovou.
Pracovnice:        Malý moment, zavolám pracovníka z oddělení stavebnin.
Pracovník stavebnin se dostaví vzápětí. Zákazník vysvětlí, o co mu jde.
Pracovník oddělení stavebnin: Spotřeboval jste něco z té folie?
Zákazník:           Nespotřeboval. Vidíte, že folie je v původním obalu a s původními nálepkami.
Pracovník oddělení stavebnin:  Počkat, počkat, to by mohl říct každý. Lidi nám tady provádějí různé věci. To se musí přeměřit.
Odchází do oddělení  prověřit, zda z balíku bylo odmotáno či ne. Zjistí, že ne a vrací se. Zákazník předkládá účet od nákupu folie, na kterém jsou i jiné položky.

Pracovnice:        Natom účtu není folie 200 cm uvedená. Je tady uvedená folie 150 cm. Musel jste ji koupit někde jinde.
Zákazník:           Tu folii jsem koupil u vás. Proč bych ji měl kupovat někde jinde a jezdit s ní sem?
Pracovnice:        Na účtu není uvedená. U nás jste koupil 150 cm.
Přicházejí dva pracovníci z oddělení stavebnin. Opakují stále dokola to, co pracovnice, že zákazník folii koupil někde jinde v jiné prodejně řetězce anebo v jejich prodejně, ale někdy jindy.
Zákazník:            Prosím vás, zavolejte mi vedoucího.
Přichází vedoucí, příběh si už po cestě ke kase vyslechl od pracovníků oddělení stavebnin.

Vedoucí:             My vám tu folii nemůžeme vzít zpátky, protože jste ji tady u nás nekoupil. Podle účtu jste si koupil 150 cm.
Zákazník:            Zajímavé je, že jsem si 150 cm nekoupil, protože jsem si ji tady nevyzvedl a ani neodvezl, ale vyzvedl jsem si tu a
odvezl 200 cm folii.
Vedoucí (těká očima do stran, opakuje stále to samé):  My vám ji nevezmeme zpátky, protože jste ji  tu nekoupil. Přece by si paní pokladní ten kód nevycucala z prstu?
Zákazník:            Já nevím, odkud si pokladní ten kód vycucala, ale já jsem si tu nopovou folii sám nevyrobil.  Běžte se podívat na
stav rolí ve skladu, musí vám tam jedna 200 cm folie chybět. A podívejte se, jak je tahle role zabalená, úplně stejně
jako všechny ostatní, které tady máte.
Vedoucí:             Nám žádná folie nechybí, ani nepřebývá.  Musel jste ji koupit někde jinde.
Zákazník (rozčilený na nejvyšší míru): Ta 200 cm folie je o 600 Kč dražší. To vám nevadí, že jsem koupil dražší, ale zaplatil levnější, protože se pokladní spletla při markování kódu?
Vedoucí (stále těká, nedívá se do očí):  Jak už jsem říkal, my vám tu folii nemůžeme vzít zpátky.
Zákazník (zoufalý, vzpomene si na filmy s Louis de Funesem a dvěma prsty si namíří do očí):  Dívejte se mi do očí, když se mnou mluvíte!

V dalším okamžiku ze zadní části prodejny vybíhá jeden ze zaměstnanců se snímkem z videokamery a ukazuje ho vedoucímu.
Tomu se rozzáří tvář a oznamuje, že zavolá policii.

Napsat Facebook komentář

x komentář

Napsat komentář