Romance o úsměvu v srdci

Romance o úsměvu v srdci
Tereza Fricová

Pro koho je ten Tvůj úsměv krásný,
koukáš se na mě, je to jasný.

Směješ se jako sluníčko
víc však nezmíníš slovíčko,
bojíš se snad svých emocí
a nebo dávných nemocí?

Řekni mi něco pěkného,
že nebojíš se nového,
že i příště mi úsměv věnuješ
a u dveří se přezuješ.

Nebo mi zazpívej písničku
vylej si srdce z hrníčku
a podej mi ho na dlani
až za ranního svítání.

Tak asi láska začíná
rozesmátýma očima
krásným svíráním v podbřišku
dar z Popelčina oříšku.

Tvářím se jako debílek
u srdce hřeje plamínek
z tváře si shrnu vlasů proud,
když pospíchám tě obejmout.

Ty jako vždycky na tváři
máš úsměv co den prozáří.
Já topím se v tom úsměvu, dneska,
v pondělí, ve středu.

A to je konec romance,
nikdo z nás není bez šance
s láskou je vždycky lepší den
úsměvem v srdci zakončen.

Napsat komentář