Pochopila jsem konečně
Proč vplul jsi do mé řeky
Pohladit tě po šupinách netečně
Dlaní se dotknout
Nechat tě proklouznout mezi svými prsty
Nebo ňadry
Nechat nesmím
Voda mi sahá po kolena
Slunce se v hladině odráží
A vytváří nové vlnky, chyť je
Zmizí
A my dva, obtloustlí rybáři
Sedíme u břehu
Čekáme na odliv
Abychom v sobě
Utonuli
Na hladinu spadnul lístek
Ve vráskách z chlorofylu vepsán má
Větu
Pluje si po hladině
Ruku v ruce spojenou v větru
Se nadnáší a zkouší se
Usmívat
Ptáš se, kde začíná
Ta řeka téct?
Hledáš, kde ukryt jest
Pramen, počátek
Hledej, hledači
A nech se jím svést
Uprostřed, na hrudi
Je schován jeden začátek
Všeho
krásné 🙂