… a pak jsem přistál
Na planetě vášní
Byla krásná, modrá
A tak trochu zvláštní
Svou prudkostí i elegancí
Trochu domýšlivá
Ve smyslu věcí pomíjivých
Tuny odpadu
A směšných mincí
Trochu pomýlená
Ve smyslu žití radostného
Druh druha rmoutí
Šplháním nad druhého
Trochu rozjívená
Ve smyslu zábav nazdobených
Kult těla, moci
Tabák a líh
… a přesto měl jsem pocit
Že patřím sem a je to správné
Že miluji, i když to není snadné
Že kořeny zde zapustím
A všechno jí odpustím
Já budu zde šťastný, vím!
Marku bravo!
Vždy mě překvapí neotřelé téma, na které píšeš
Marku, fakt moc dobré….
Napadá mě lehká
moje
dia-reakce
Zkus ji svléknout
a oddat se
A. 🙂