Dívám se z okna ven
Jak můj syn a můj táta
Společně ryjí jarní zem
Děda a vnuk
Souladu shluk
Dívám se z okna rád
Jak má žena a má dcera
Společně z písku staví hrad
Matka a dítě
Pohled co přeplní tě
Dívám se z okna v svět
Má bdělost dokonalou jest
Bez náhražek, převleků i vět
Teď láska plyne
Krása nikdy nepomine
Dýchám ten okamžik
A ten okamžik dýchá mne
Připomněl jsi mi výraz, který řekla moje kamarádka Lisa – hug the moment – obejmout okamžik. Ona objímá, ty dýcháš. Myslím, že dech je okamžik. Objetí je dlouhý řetězec krásných dechů 🙂 (to s tím asi moc nesouvisí, ale napadlo mě to :-). Básnička je príma!) A.
Marku, pěkné.