– hlas, zpěv

Vyšla jsem ze dveří a nechala se kroky dovést k mému lesu malému. Slzy se roní jak kuličky zvědavé, co odporují rozumu a hlavě zvídavé. Oči v trávě pošlapané objevují chudobné kvítky. Tak vy jste přečkaly zimu? Proč? Proto, abych vás našla? Prošla jsem kolem kmenů, mezi jehličím se bílí domečky opuštěné. Co s nimi? Beru je do ruky a udílím jim význam. V řadě u kmene mého stromu jim postavím domov. Ať jsou aspoň takhle spolu. Usměju se trochu. A rozhodnu se jít domů. Udělám si kafe a napíšu báseň.

….

Napíšu „Matče náš“

….

Matče náš

Matče náš
Jenž v zemi spíš
Zhřešila jsem
Však ty víš
Namísto statků
Já upsala srdce lásce
Ten hřích se dědí
Matka po matce
Dáváme přednost
Iluzím
Oproti pravdě
Bolavé
Matče náš
Pozři mě
Spoj mě
Tam, kde jsem se
Odpojila
Zdroj mě
Tam
Kde síla chybí
Matče náš
I ty děláš chyby