Světýlka

cesta
Našla jsem světýlka ve tmě. Přenádherně září.

Někdy se ztrácíme. Míváme pak dojem, jako bychom všichni byli opuštěnými dětmi a hledali úplně nové doma.


Zdá se, že se nic nedaří. Třeba… stěhujete se. Táhnete těžké kufry na kolečkách v létě, píchne vás cestou vosa do palce u nohy, potíte se jako slimák. Objeví se kamarádka a nabídne se, že vám pomůže a věci odveze autem. Daruje vám nádhernou figurku baletky, kterou šila její máma, jen proto, že má dvě. Neslavíte narozeniny, svátek ani Vánoce. Není to za něco – zaslouženě nebo nezaslouženě. Nemá potřebu soudit ani hodnotit. Pak… několika přátelům pošlete dotaz maskovaný jakýmsi průzkumem z literárních důvodů. Třeba na téma: „Jak sbalit chlapa“. Oni správně vytuší, že si vymýšlíte, a dopadne to tak, že si s pěti kamarády píšete do půlnoci a polemizujete o správných návodech. Každý má svůj zaručený recept. Neutrácí čas zbůhdarma, naopak. Chtějí pomoct. Pak… nemáte zrovna, kam jít a zavoláte. Uvítají vás. Žádný kostel, andělé na kůru, chlad a rozvrzaná lavice. Lidé. Přátelé. Neviditelnými jemnými pouty vás objímá pocit přijetí. Jste na stejné vlně snad už jen proto, že jste spolu.
Někdy nemusíte ani mluvit, ani něco dělat a stejně víte. Děje se láska.

Venku potkávám lidi, kteří se nápadně podobají těm, které znám nebo těm, kteří už odešli. Dojímá mě to. Myslím, že se tak děje, abych si uvědomila, že ti lidé jsou stejní jako ti druzí. Nebo že žádní druzí nejsou, že jsme my. A pak už dokážu připustit i tu skutečnost, že nejsme opuštění.

Všichni jdeme po stejné cestě osvětlené malými jasnými světýlky.

Příspěvek byl publikován | Rubrika: Nedělní (s)hrnutí | Štítky: | Autor: .

Autor: Alena Nezbedova

Alanée je tvůrčí experimentátorka umění všeho druhu. Čerpá z osobních prožitků i ze situací všedního dne, avšak největší inspirací je jí přátelství, láska, příroda a lidská duše. Jejími prostředky jsou slova spojená do veršů i próz, objektiv fotoaparátu a výtvarná tvorba počínaje pastelkami, konče olejovými barvami. Pravidelně vystupuje v pražských literárních pořadech jako Otevírání, Poezie na Petříně, podílela na společných sbírkách Almanach 2012 a Pomalé krajiny (vydalo nakladatelství Otevření). V praktickém životě se věnuje především rodině a práci s postiženými dětmi. www.alanee.cz

Napsat komentář