Dědovy rozmluvy

obr děda

Kam jsem to jen zase… dal
Tam to není, dědo!

Ale musí to tam být!
Podívej se pořádně!
Dědo, tam to vážně není…
Vždyť to vidím, že to tam není…
Ale ještě nedávno to tam bylo!

Kdy?
Před třemi lety?

Jeho svět se přeměnil
Na světlo a tmu
A na vzpomínání
Na poslouchání hudby
A vnímání hlasů
Na statečnost veterána…

To pití máš po pravý ruce, dědo!
A, Alenko, už jsi přidala fotku Lilinky na rodokmen?
Do Prčic… ještě ne… to jsem měla udělat už před rokem…

Mnoho obrazů a váz
Které nevidí
Ale ví, že tam jsou
Ta představa se barví
Do obrazů a váz

Lilinku zná po hmatu a po hlase
Ale ví, že chybí fotka na obraze
A to ho dokáže rozzlobit…

Tak ji tam dej!
No jo, dědo…

Příspěvek byl publikován | Rubrika: Básnění | Štítky: | Autor: .

Autor: Alena Nezbedova

Alanée je tvůrčí experimentátorka umění všeho druhu. Čerpá z osobních prožitků i ze situací všedního dne, avšak největší inspirací je jí přátelství, láska, příroda a lidská duše. Jejími prostředky jsou slova spojená do veršů i próz, objektiv fotoaparátu a výtvarná tvorba počínaje pastelkami, konče olejovými barvami. Pravidelně vystupuje v pražských literárních pořadech jako Otevírání, Poezie na Petříně, podílela na společných sbírkách Almanach 2012 a Pomalé krajiny (vydalo nakladatelství Otevření). V praktickém životě se věnuje především rodině a práci s postiženými dětmi. www.alanee.cz

1 komentář u „Dědovy rozmluvy

Napsat komentář