Když v hlubinách noci
jen jedna rána druhou střídá
já chci se dočkat rána
A s ním i svojí moci
nad nemocí!
Chci být tou hvězdičkou
co vyjde zas a znova
Než dohraje svůj part
ve tmě a beze slova
Než zbude z ní jen popel
než tiše zhasne
Moc zažít si by chtěla
že „bylo to krásné“
1 komentář u „Hlubiny noci“
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Ahoj Jane, je to krásné a jestli to znamená, že jsi vážně nemocná, tak mi napiš o svém něco – třeba se podaří udělat to, aby to bylo krásné – napiš mi na info@otevreni.com a že to mají přeposlat mně. Měj se. Sima Sima.