A co dál?

Stojím sama

uprostřed neznáma

jdu pomalu zimou a blátem

rameny se dotýkám listí.

 

Stojím sama

vytržené žebro Adamovo

v nicotnosti vesmíru

a jablko nikde.

 

Stojím sama

v zimní noci

měsíc se schovává za obzor

na rozbřesku nového dne.

 

Stojím sama

tiše v rouše Evině

v davu nahých těl

dcer Davidových.

 

Stojím sama

se žlutou hvězdou nad hlavou

Kainovým znamení

všech vyvolených.

 

Stojím sama

uprostřed bušení krve

brána se otevírá

a nad obzorem svítá.

Napsat Facebook komentář

x komentář

Napsat komentář