Rozpůlil Měsíc
jak Buñuel mé bělmo
V rytmu nukleových kyselin
plníme svůj předurčený cíl
poblouzněni dopaminem
dvě spojíme v jedno

Drápu do zdí Alkoholy
opojena teinem kofeinem a révou
proudím životem jak krvinka cévou
Každým činem plním stránky Jeho díla
bumerangy vrhám na světové strany
nakonec zasáhnou mě jejich hrany
Jsem středem vesmíru a živlů síla

Neznám smysl Přesahuju míru
uvrhnuta do partie života a smrti
Apollón v objetí mě s Dionýsem drtí
v labyrintu světa v srdci ukrývá se ráj
kdo koná zlo ten nedosáhne smíru
odlišnou a přeci stejnou máme víru
Nezhasínej svět a dál si se mnou hraj

Jak počitek pádím po soustavě nervů
proměním se v motýla ze stádia larvy
v umělecké extázi po zdi házím barvy
Chráním pocit v jatkách lidských srdcí
pro lásku hvězdu svou z oblohy servu
a než Wilde propadnu polibkům červů
hold vzdám tomu dílu a každému tvůrci