Pavoučci mistrně splétají sítě
Když chytíš se do nich
Už nepustí tě!
Pevný stisk provázku namísto dlaně
Uslzené údolí šumavské zeleně
Slunce v neckách propírá
Nečisté svědomí
Za spanilých her nevidomých
Mučedníků
Spouští pramínky radosti
Za vše zodpovědným
A nespravedlivě
Propouští
Ty, co se obrazu svému
Znelíbili
Otče náš, jenž jsi na Nebesích…