Potkala jsem pána v klobouku

preučil

Dešťové kapky dnes večer klapou
O střechy černých deštníků
Okna se smějí, my se náhodou
Potkáváme
„To asi není tady, viďte?“

Kruhy se vlní pod nohama
A unavené nohy kráčí pomalu
Mezi starými zdmi o zmoklé dláždění chodníků
Až tam
Do hlučné samoty tichého světa
Jak dva staří známí
Podpatky vedle podpatků
Na znavené hlavě
Slamák si zpívá do taktu
Uspalého podzimního období
Života…

„Ale jistě, jdete správně.“

 

Napsat komentář