Sledování

Sleduji venku oblohu a doufám,

že sešle peří.
Snad abych získala v sobě víru,
že ve mně někdo věří.
Sleduji v sobě obláčky,
co tvoří mi má mysl,
abych zjistila, co děla chomáčky,
abych zrušila tu krysu,
co bere mi klidný spánek a ruší ten mírný a příjemný spánek.
Sleduji v sobě pocity,
sleduji v sobě vše…
Sedím a přemýšlím a čekám,
kdy se něco ve mně hne.
A je jedno kam … směr určí to, jak se vnitřně ráda mám.
Příspěvek byl publikován | Rubrika: Básnění | Štítky: | Autor: .

Autor: Sima Sima

Od minulého Almanachu je to stále žena středního věku, která píše básně a píše je stále poskrovnu. Neb při cestě pracovní zdolává i cestu studijní. Nachází se v době, kdy prochází proměnou a již ji moc neuspokojuje rytmus básní minulých. Z minulé doby je v tomto Almanachu báseň Co se v trávě právě třpytí?. Ostatní básně jsou nové, vytvořené pro téma ulice. „Milý čtenáři, přeji ti klidný prostor a čas pro možnost prožitku.“

Napsat komentář