Zapojíš se též?

Co to je?
Světlo, tma, či oboje?

Jak se v tom kdo vyzná?
Ví, co se děje, či ne?
Fakt si to přizná?

Směs obého dohromady,
protipóly se spojují,
vzájemně propojují,
v jeden celek splývají.

Nebo se to jen zdá?
Je to jen hra?
Vše tu již je a vždy bylo?
A jen se zdá,
že se něco rozpojilo?

Jedna velká hra,
však kdo ji hraje?
Kdo jsou hráči
a kolik jich je?

Hráčů mnoho,
všichni jsou však jen zdáním.
Jsou iluzí… Křovím…

A co tedy zbývá?
Něco, před čím se lze sklonit…

Kdo se sklání, může být pohlcen.
Pohlcen Jedním.

Chceš se bránit pohlcení?
Toť tvá volba.
Kam tě to víc táhne?
K čemu?

Chceš růst?
Nebo se spíše zmenšovat?
Než splyneš s nepopsatelným?

Vyber si,
ty, jež možná iluzorním jsi.

Zahraj si tu hru
a zahraj si ji s chutí,
užij si ji, jak můžeš.

Je to hra
a hry nebývají vážné,
pokud se vážně neberou.

Vychutnat si hru plnými doušky.
Užít si každý okamžik.

Člověče, nezlob se!
Proč se taky zlobit?
Lépe hrát s chutí
a každý den si něčím zdobit.

Jsou naše role filmové,
či snad divadelní?
A záleží na tom?
Co je komu po tom?

Jedno dějství po druhém,
rádi si to užijem.

Zapojíš se též?

Napsat Facebook komentář

x komentář

Napsat komentář