O tom to je

Modrý bazén,
vlnkami hlazen.
Je to jen sen,
kolem něj ta pevná zem?

Hukot stroje,
snové to je…
Všude zeleň,
nikam se nežeň…

Všechny roviny
protínají se
v jednom bodě.
V tomto bodě…

Odtud se to vše rozbíhá.
Sem se to zpátky sbíhá.
Rozbíhá, sbíhá, pulzuje,
a všechno to prostě jenom je.

A vlastně – proč jenom?
Prostě to je.
Prostě se je.
Tady se je.
Jen a jen se je.

A o tom to všechno je.

Napsat komentář