Proluka

V ulici vyrostla ohrada a za ní prázdno
Obrys zbouraného domu se rýsuje na sousední omítce
jako stín, jenž zůstal po výbuchu
jako ozvěna volající ze zdi, pozůstalé nad kráterem
Proluky v paměti
Tělo události se vypařilo
ale stín vzpomínky tu stále je
Utíkám do virtuální kartotéky dějů
a hledám ten správný záznam o tom, co se skutečně stalo
až zapomínám, že všechny parky už rozkvetly
A když se konečně vrátím
překvapená přítomnost se mi snaží uniknout
jak z lovcovy síťky vyděšený motýl

Napsat Facebook komentář

x komentář

Napsat komentář