Odpadávají
pomalu
všichni přátelé
den běží jako dřív
noc vyspává
měsíc pragmaticky mlčí
něco si myslí
a hvězdy občas nechají se vidět
melancholickou mží
Už hlava padla na stůl
co bylo je dávno pryč
když čas se dole krčí
a nahoře ukrajuje
jak v přesypacích hodinách
kostlivci