Ptačí zpěv

To, co se nedělá,
o čem se jen ve snu špitá,
být tak moc veselá,
ptačím zpěvem zpitá.
Tak moc uchvácená,
zcela v píseň ponořená,
že uši se mi staly milostí,
vykřikla bych radostí!
Teď však se nekřičí,
křik trhal by uši,
nazuju si tlapky kočičí,
ať jejich zpěv nic nevyruší.
Do písně se nořím,
před ptáky se kořím,
nadšením hořím
a zdi mezi námi,
co působily, že cítili jsme se sami,
nelaskaví, přísní,
každý jen s tou svou písní
tak jako včera,
ty zdi rozpustily se zcela
a já jsem jedním ze zpěváků.
Jsem jedním z ptáků,
má duše se s nimi k nebi vznesla
a já letím, křídla coby vesla.
Společně s tvorstvem v harmonii
skrz radost společnou cítím, že žiji!

Napsat komentář