zůstanu doma
u své zdi
za ní je tolik neznámého
jen tuším
plna zvědavosti
v očekávání dobra
tam venku
vyjí psi
kočky umírají
na nemoci
nebo je někdo zabije
zlí lidé
žijí dál
ve svých nových
naleštěných uniformách
obléknou tváře
do jantarových masek
co se podobají zemi
a dál už víš
za zdí je nebezpečno
její střechu zdobí dvě hrušně
jedna pozdní druhá plodí dřív
sladké hrušky
ta první hrubé kožichy
tam je můj domov