Dost

Dost, už dost,

netřeba kývnout na každou pitomost.

Dusit se ve vlastní šťávě nikomu nepomůže.

A když na to leckdo sere, co to zmůže?

Volání o pomoc nepomáhá,

chce to těžší kalibr.

Už se to nedá vydržet !

Tak sakra prrr!

Nenechat se zahubit,

žádné udušení,

volně dýchat

potřebuje každý.

Psychika jde do řiti,

tak jako tak.

Ano – odpadá,

je to jen brak.

Ukáže se její iluzornost,
prostě se jen je,

a to nonstop, vždy a teď,

vše se samo děje.

Nic je a není,

vše ostatní vyšumí,

jen jsme si to představovali,

to se rozumí.

Doma je vše jedno,

jinde se vše domnělé rozbředlo.

Vichřice rozmetává iluze,

to je úloha této „krize“.

Vše dosavadní „spadlo“,

jako padají programy,

rozemleto na kaši,

mizí kamsi ve stoce,

objevíme věčné ovoce.