Píseň z olova

 Vypité lahve od whisky a prasklý porcelán
Nazýván mnoha přízvisky, sedím tu dokonán
Možná, že ne tak doslova… za chvíli půjdu spát
Však píseň litou z olova, předtím si nechám hrát
 
Ta píseň uším ladně zní a duši lahodí
Na dlouhou cestu noblesní mě možná sprovodí
Zaznívat bude zpovzdálí, dřív než se rozplyne
Už nikdy více zoufalý, má úzkost pomine
 
V té písni oheň plápolá a hrom v ní burácí
Ten, kdo jí těžko odolá, zpět se už nevrací
Píseň, co má svůj dlouhý spád, píseň, kterou mám rád
V životě ji však můžu hrát, jen jednou jedinkrát
 
Jen slyšte, slyšte, píseň mou, poté, co zapnu „PLAY“
Mohutný rachot zazní tmou a zmizí beznaděj
Reakce od vás já čekám smutné i veselé
Jen pro vás zahrát ji nechám, mí „věrní“ přátelé
Představujeme autory chystaného almanachu Otevřených, 
na který se můžete těšit na přelomu září a října. 
Rádi vás potkáme na jeho křtu. Datum a čas bude upřesněn.

Příspěvek byl publikován | Rubrika: Básnění | Štítky: | Autor: .

Autor: Jan Dvořáček

Je folkový písničkář, hrající vlastní tvorbu. Jeho velkými vzory jsou Jaromír Nohavica, Karel Plíhal a převážně Karel Kryl. Zpívá a doprovází se na kytaru. Skládat písničky začal už odmala a později s kamarádem založili pěvecké duo. Skládali texty na známé melodie většinou popové písně a zkoušeli je nahrávat na magnetofon, avšak pouze bez užití hudby, jelikož ani jeden z nich nehrál na žádný hudební nástroj. V 15 letech se Honza rozhodl, že se naučí hrát na kytaru, naučil jej hrát táta. Postupem času, jak trénoval akordy a různé písničky, začal více inklinovat k folku. Myslí si totiž, že v tomto hudebním stylu dokáže člověk nejlépe vyjádřit svoje myšlenky a pocity. Proto přesedlal na folkový žánr. Kromě písní píše také básně, neb folk a poezie jednoduše k sobě patří.