Prašná cesta za
šumění elektrických sloupků
souřadnice mozolů otisknuté do chodidel
sucho v hrdle
odložený abstraktní obraz
památka na dávné časy
hřbitov nebo pouť?

Krajkoví listů láme se o paži
slunce vrývá písmem zlatým do ramen
Opatruj se, poutníče…
dlažební kostky, trny, mosty…
trny…

Bože, Bože, kde Tě mám?

Vodu živou dej mi pít!
Zem v prachu vítr rozfouká
a hukot kol náhle sílí
točí se duše točí
v astrologickém koloběhu
uprostřed náměstí

Lásko, lásko, jde se ukrýváš?

V podloubí?

V krámku pro radost?

Modlí se, modlí
hradecká Madonna

Máš mě zaoblenou v kolébce dlaně
Táhnu se vráskami soukromých pohoří
Stékám na zem
A vlévám se do všeobjímajícího oceánu vesmíru
Pluji v souhvězdích na kraji vypůjčeného vozu
Velké medvědice
Prším zpátky Beethovenovou symfonií
Neslyšným houpáním pomalu
V opojení vloček
Konečně
Zlíbávám zem
Znovu taju
Křičím po tvé dlani
Znovu křičím po tvé dlani
Znovu a znovu

Vážky měří váhy
Součiny lásky bez viny
Pro hrst korunek z levné čokolády
V pravých rukách pustou láhev
Cáry vlasů zkyslé dešťovými kapkami
Trucují
Když jeden ubohý tvor
Kůži opatrně svlíká
Letí
Ty váhy těch vážek
S výsledkem neslýchaným
Naplňují otvor
Parník troubí
Jak na zavolanou.

V odlehlých končinách nahých náměstí …
Losoval se úděl rolí
Chvíli pršelo, chvíli se smálo
Výběr se zužoval
Poptávka rostla
Až zbyla
Prázdná pláň uvnitř schránky
Kde je?
Hněvivě syčí volavka
Kde je MŮJ poklad?!!

Podél páteře však teče
Proud – majetek miliardáře

A v kašně docela uprostřed
Brk splývá…
Vždyť ještě TOLIK
TOLIK

Zbývá…