Archiv autora: Dana Chottová

Sněží

Sněží
vždyť říkali že nebude
a sníh se vpíjí do srdce
ulpí na řase
rozdováděné vločky chumelí
na křídlech větru
v prosinci
 
říkali že nebude
kdo?
prognostici
 
už mám na kštici střechu
ze samých sedmikrásek
 
dnes pod sněhovou přikrývkou
mohou klidně spát
dokud neroztaje
 
jak je zvykem ve městě
moje sedmikrásky v zeleném trávníku
na konci prosince

Cesta

jehličnany prodírám údy
cesta se ztratila
mýtina
vynořuje se z houštin lesa

A svit v šeru
podmračeného odpoledne
dne co se chystá ke spánku

roztíná spad stromů
i školku s plotem z opracovaných kmenů

žluté nebe prosvítá kulisou vzrostlých stromů
nic nebrání paprskům slunce dokreslit ikonu

Žlutého Krista na Žluté mýtině
vydechuje život

Slunce upadlo
člověk zůstal sám
v bohem ztracené zemi

Na pospas divokému růstu
rostlin
zvířat
sobě

Opuštěný Žlutý Kristus
ukřižovaný
vydechuje život
kdesi na bezvýznamné mýtině
nepoznán
neviditelný Mesiáš

vztyčili kříž

38

Nepochopení

Nepochopení Ty

Nepochopení Já

Tebou

Mnou

Kdo z nás stojí blíž pravdě

Chci říci Ty !

Ale nevím

Je složité vědět

Nemožné

Prohra zůstane nám oběma

Připravujeme se o to co nás spojuje

O vzájemný vztah

O lásku !

36

Odpadávají

pomalu

všichni přátelé

den běží jako dřív

noc vyspává

měsíc pragmaticky mlčí

něco si myslí

a hvězdy občas nechají se vidět

melancholickou mží

Už hlava padla na stůl

co bylo je dávno pryč

když čas se dole krčí

a nahoře ukrajuje

jak v přesypacích hodinách

kostlivci

Glosy

Vichr

brouzdá kvílí cloumá nese žene hvízdá hučí chroptí
sténá

*

Přetlak

bájné antilopy dávné hory míst stará místa časoprostor
nově vznikají

zrníčko vzklíčilo malinké nepatrné život tvorné semínko na
konci vlasu

nepatrnost zavátá do zmizení
vyrostl strom
a život náš

*

Myšleno naopak

pocitům dej průchod
nezapomeň být povolný novým myšlenkám
Nezatracuj ztracené šetři sílu
na nový nápad nový základ
ztracenců

*

Básnický almanach

řečni správně dobře vyslovuj za všech okolností buď svůj
základ podklad náklad jim se vymezuj
za všech okolností buď svůj neuplatitelný
neúplatný guru

*

Mír / toužíš po míru
v temném vesmíru

čím víc je černi
tím víc toužíš mít v ní
privilegium

*

Zklamání

Zklamaní lámou hůl
do očí sypou sůl
sůl věští neštěstí
slz půl vody důl
cestu proklestí

*

Je pozdě na bytí i na návrat zpět do nevědomí
když jednou překročíš práh sama sebe pak vrátit se nelze
marně čekáš na zázrak
ten poslední krok zpět nevezmeme
čas už se stal

*

Vyšli jsme spolu těžkou tmou
hvězdy nám svítily

Jdem spolu vedle sebe tmou
hvězdy nám pod nohy svítí
a měsíc se tetelí
Vyšli jsme spolu do těžké noci
ty já měsíc pasák poběhlic
hvězd věčně se tetelící

*

Žít v omylu po celý jeden lidský život
žít z omylů
ze lží co se vydávají za pravdu
z chyb bez poučení
špatných rozhodnutí chyb co přivodí rychlý pád
padat se dá po celý život
jít životem a padat každou chvíli na čumák
ten poslední kdy život máš za sebou se často nepodaří vstát
chybí síla na bytí i na návrat

*

Světlo v němž žijeme

Světlo v němž je tma
Radost v ní smutek skomírá
Mír v jehož zdech se válka dme
Příslib bezpečí jen plané slovo je

Život ta malá úplatná
Spánku když hojnost se dostane
Lítost a slova nevratná
Smrti když zadost v spánku se dostane

*

Venku se žení čerti s čerticemi
poletují lístky povětřím
Slunce vykukuje směle zpoza mračen
koruny stromů se hází vichrem
Ptáčci kde jste?

Ptáčci lítáte si jindy volně jak se vám chce
ze střech domů usedáte na větve
i do nejvyšších míst koruny
Kde máte domů kde bydlíte
Ptáčci vymodlení ?

*

domů úprkem

Glosář kapsář cukrář diář rybář rytec
miliardář
skopec kopec syn hora řeka Rýn
rýna okap vodopád pád pádit domů úprkem

moře jsou dávné vzpomínky

moře jsou dávné vzpomínky –
moře jsou dávné příběhy

moře jsou dávné prožitky
moře písní – měchy hudby
moře jsou dívek rozevláté šaty
modř moře hladí
dech průzračných vln chladí
oslepí zrak korýšům
lidem moře
rozpouští lásku do věčnosti
a západy nemají kam utéci
směřují na druhou polokouli