Kam cváláš koníčku
daleko do dálky
vidím tam hvězdičku
a za ní korálky
vidím tam korálky
co rozsypala víla nebes
 
A taky tatínka
zeleným zvonečkem
z dálky mi zacinká

Bojíš se toho co nemá okraj
bojíš se posvátného
V sobě strach zhojíš
strachem z nebe
než duše tvá do pekla vejde

sebe se bojíš

nebe i pekla se bojíš - života
bojíš se žít

Stejně měřeno
                             
kdo dá víc
méně
života

...

Rozhazuje verše

kolem sebe
možná k někomu přijdou
budou užitečné
nebo alespoň 
krásné
slovo
bublina
nebo
nic

...

(Básník je člověk)

...

Nedorozumění

Beze slov
Slova prchla 
Nic déšť hraje na stromy
Na klávesy chodníků
Na klávesy deštníků
na šeď
trávy

...

Sběrač hub

Stopy zvěře prokluzují mech
pachy a vůně

...

Co je láska

Když ne život
Když ne krása
Jméno Láska
Kámen tesaný
V srdci člověka

...

Akt kladení věnců hrdinům
věčná otázka pravděpodobnosti
náhod
I ty můžeš být hrdinou...

...

ÚCTA

Úcta, nevíš co je úcta
dítě?- nevím, nikdo mě jí neučil
  

černá a přítulná
středověká sfinga
chrlička úzkosti
tulačka po koutech vášní
sklepní uklizečka z patologie
přítelkyně mrtvých

hadí kůže
dráp
spad
žebra mlže
ukován
z jediného plátku
kovu
podzimu

Zmítá se Evropa
člověk v křeči
ničivá síla zachvátila
bytosti
Už ne lidé
bytosti plíží se zemí
jak cizí…

Už zase lámem krky sobě navzájem
zem hyne bezprávím
Můžeme dělat co nás napadne
strom ani růže nezmohou nic
národ se převaluje v plenkách
tupě kope kolem sebe
v zemi které se nechtělo mlčet

Uum
Eum
e . .
n

aha

kdysi dávno milá
nebo to byl sen?

Vyšla jsem
pro chléb
ráno
ještě potmě
žahavá kopřiva ohmatává
tvář z noci
Svlečená nocí
vyšla jsem
pro nás oba
pro život
ptáci vzbuzeni posledním ránem
před 17. listopadem

Strakapoude
ťukáš skvěle
biješ do soušky
vybíráš brouka
z kmene
jehlou z oceli

Barevný mnoholístku peří
rozkurážený
pracovitý
proletíš mnohý les
než dostaneš se ke spaní