Archiv pro rubriku: Básnění

Pouť

Prašná cesta za
šumění elektrických sloupků
souřadnice mozolů otisknuté do chodidel
sucho v hrdle
odložený abstraktní obraz
památka na dávné časy
hřbitov nebo pouť?

Krajkoví listů láme se o paži
slunce vrývá písmem zlatým do ramen
Opatruj se, poutníče…
dlažební kostky, trny, mosty…
trny…

Bože, Bože, kde Tě mám?

Vodu živou dej mi pít!
Zem v prachu vítr rozfouká
a hukot kol náhle sílí
točí se duše točí
v astrologickém koloběhu
uprostřed náměstí

Lásko, lásko, jde se ukrýváš?

V podloubí?

V krámku pro radost?

Modlí se, modlí
hradecká Madonna

 

Snívám

Snívám o světě a lepších zítřcích
snívám o nebi kdy anděl se dívá
snívám a doufám že žiji sen
snívám a v dáli skřivan svou symfonii pěje
jen
snívám o duši křehké až spočine
že vrátí se zpátky na tuhle zem
snívám a vím
že se mi jen vše zdá
že musím žít
jít dál…

Snívám o lásce co oči mi otevře
snívám o dálce o směru který nelže
snívám o cestě která mi ukáže kam se dát
snívám o pravdě co mi nedovolí lhát
snívám o životě který chci žít
snívám o andělovi co mě bude chránit
snívám o zázraku jenž se stane
slzy co nechutnají slaně
snívám
ale nestačí jen snít
byla jsem
budu
chci svůj život prožít

Avicii – boj vzdal

Na cestě za snem
od mladých let
pobyl tu málo
nepoznal všechny krásy zvané svět
zůstalo tu po něm mnoho
nikdo nemá stejné vlohy jako on
odešla hvězda
odešel člověk
a Bůh v jedné osobě
tvořil a hrál
mnoho štěstí všem rozdával
pomalu svůj boj se životem prohrával
jedna dovolená v Ománu
a už se nevrátí víc
zasadil všem velkou ránu
žádná slova nejdou říct
snad už najde klid tam nahoře
všichni se tam sejdeme jednou v pokoře…