Archiv rubriky: Básnění

Do ticha nad krajinou – audio ukázky

Do ticha nad krajinou_Silvia Hlavová_modré brehy
Do ticha nad krajinou_Silvia Hlavová_magnitúda
šťastia
Do ticha nad krajinou_Silvia Hlavová_vystreľujem do tmy
Do ticha nad krajinou_Silvia Hlavová_je ľahké zanechať ťa
Zakoupením knihy oblažíte duši a podpoříte naše nakladatelství. Děkujeme!

Nádraží

Kolika nádražím podlehnu

kolik jich změní život

puzený nestálostí

pochybami a úzkostí

že zítra už nepřijede žádný vlak

nebo nezastaví

a já zůstanu stát s plnou náručí očekávání

a budu se muset smířit s tím co přijde 

Zpoždění

Vlak je opožděn z důvodu překážky na trati

z důvodu technické poruchy na lokomotivě

na území cizího státu

bla bla blá

100 minut 150

lidé trpělivě čekají na nástupišti

v hlavě si promítají obrazy moře

Brno

Večer jsou vlaky nejhezčí

svítí barevnými světly

lamp a návěstí

ztichlá nástupiště

jen rozhlas hlasitě hlásí

a lidé bloumají po peronu

čekají až přijede ten jejich

co je zaveze domů

Taky čekám a cítím se v bezpečí

domovů blízkých

jako je celý můj život

Nic

Padá, padá na mě noc/ padá z jasnýho nebe
Sahá na mne smrt, sahá/ i když jí to nedovolím

Tmavá je, jak myšlenka na ni

Zkouším něco říct/ nevím co mě bolí

Neumím vyslovit/ co to je/ když to není nic

Nic, co ve mně klátí něco, nevím jak to říct

Stromy v lese i s kořeny vyvrací

Když přijde vichřice

Stromy i s kořeny silný vítr v lese vyvrací

Silný vítr, co je silný vítr

Jen silný vítr, co stromy i s kořeny vyvrací, nic víc

 

Těžká je noc, těžké je ráno, když ve mně vyvrací, jako vichřice stromy s kořeny, myšlenky. Jedna za druhou se k zemi kácí, padá na zem. Nehybně

leží. Těžká je noc, těžké je ráno tonoucích. Nezbývá času, času nikdy není dost ke zpěvu.

Probouzím se do bílého rána, nacházím zbytky štěstí. Je toho dost, co můžeš milovat, připraveno k lásce. Je toho dost, co můžeš darovat.

Bílá je noc, v měsíčním svitu, hned za úsvitu projdu se ránem.

Bílá je noc, v měsíčním svitu, hned za úsvitu projdu se ránem nového dne

 

Padá na mě noc, padá z jasnýho nebe

Sahá na mne smrt, i když jí to nedovolím

Cítím jak uvnitř zebe, myšlenka

Tmavá jako tér, hoří, venku hoří

Zkouším vyslovit co je to, co bolí

Duše nebo nevím co

Stromy i s kořeny vítr v lese vyvrací

Když přijde vichřice, nejde jinak, nemůžeš se procházet jen tak po lese, za prudké vichřice

Nikdo za nic neručí, v sázce je tvůj život, nikdo za nic neručí, když se vypravíš do lesa za vichřice, možná zemřeš

Nikdo za nic neručí, jen ty sám v rukou máš svůj život, jen ty sám v rukou máš své štěstí, jen ty sám, jsi sám

 

Padá na mě noc, světlejší než zítřky, padá na mě moc, padá na mě noc, jsem šťastna, že se ráno probudím

Do bílého dne, bílého, jak bílý je život, do šťastných setkání, do let. Bílého dne, bílého rána, bílé noci, až se probudím

Olej chléb a ocet

Vítr mne nese dál domů

hvězdy lačně krouží pod světly letadel

nabízejí bezpečí a klid

jen věčné touhy mučící bytost

mluví jako hudba v polostínu

tiše a těžce hraje a okouzluje sny

obrazy krásy a přeludy

pro které stojí za to se ztišit

Jak ukrást

Jak uloupit tu chvíli

jak být si

v ruchu padlých andělů

jak růži zasít

a zalévat

a radovat se z krásy

když podzim se blíží

a poslední motýl

křižuje odkvétající květy

a o kapku nektaru

úpěnlivě prosí

Jak jen ukrást tu chvilku

jak upít z tvých rtů

vzpomínku na jaro

lásko…

Kyselina

Kyselina

Dávám ti lásky

vrchovaté hrsti

chytni ji

a oblékni se do ní

ty starosti a vrásky

a že jich bývá dosti

aspoň na chvíli

z života tvého

vyprovodím

Když se nad tím zamyslím…

kolem a kolem..

asi budu

opravdu

kyselina

hyarulinová.