Ve víru lásky jsem ztratil nit rozumu
z návratu rozumu kradl lásce figurky.
Zda v dalším kole dostanu na hubu
čtu denně zběsile z návodné brožurky.
Archiv rubriky: POETICKÉ OTVÍRÁNÍ 2014
Pěna
Mám tuze krásnou ženu
bojím se že jí nedoženu
panenko skákavá
kde jste se flákala
že mám u huby pěnu.
Tady už nejde o hru s čísly
říkám si chlape sakra mysli
osud ti zamává
a tobě do rána
dojde kyslík.
Snad přijde drama celodenní
že už na panáka není
že jsem o jmění
přišel při snění
že žádné chtění
není.
Sbohem moje krásná ženo
mé srdce chce být vyslyšeno
leč žijem ve světě
kde to že potkám tě
není všechno.
Moje generace zmaru
nezná pro život moc tvarů
že jeden nevyšel
rozkládám před Michelle
holkou z baru
svou káru.
Žít tak v trochu jinčí době
dal bych líp živote tobě
to co na srdci mám
jenže jsem na to sám
snad v bílé chodbě
pochopíš…
Vídeňská
Marastem pouliční šedi
prochází barev žena
přítomní pokradmu hledí
smysly jdou do ztracena.
Pak hrdě ji v zahradách Belvederu
hýčkají čerstvou růží
já zatím vyprávím revolveru
jak zarytou mám jí pod kůží.
Nepřítomni
Láska plná min
Battle for the win
maškaráda vin
a prý chceš věřit jim.
Řekl mi to stín
našich minulostí
jenž nás dodnes hostí
přes smrad tlících kostí.
Pak tahám trny růže
z tvojí bílé kůže
vinu si tě blíž
vinu odložíš
vždyť víš.
MILENCI
Ona a on
v hlučné samotě
Čekají
na zázrak vzpomínek a zapomnění.
Opojení z kyselého vína
rozlitého na polštáři
a v dálce svítá.
V Unijazzu
V přestupní stanici do jiných barů
s ovíněnými rty
v šedomodrém mlhavém kouři
nejkrásnější holky mizí za dveřmi salónku,
spolu s neznámými muži.
Ti zbylí ledabyle sedí
za svými notebooky se sklenicemi piva
čekaje na svoji příležitost,
kterou pokaždé promarní.
Rozpuštěný
Tulákova rána rozpíjejí se
v opuštěných lokálech
za bodavého východu slunce.
Za neutichajícího
hukotu strojů
a klapotu podpatků.
Týdny letí jako splašené,
jistá je jenom rezignace
s další sklenkou
odstátého koňaku.
4.40
V nás spící svérázná monarchie,
závoj nedoknutelna
vlačející za sebou
dav vzteklých mažoretek.
Podbízivé nokturno
ve vysokých kozačkách,
zběsile blikající světelné reklamy.
Osamocená krása lstivých pohledů.
Do nebe tyčící se
kouřící komíny,
moje běžící kroky
před zásahy zimy.
Jednou
Ano
jednou ano
posadím se vedle tebe
ústy dýchat tentýž vzduch
budu
ruku v ruce
s hlavou v nebe
a pak skoro
skoro
už
Propadání do sebe
Propadám se v nic
kde teprve nalézám
samu sebe
už netápu
jen přijímám
začínám rozeznávat
podstatu bytí
kde teď
je víc
a vše předtím
neznamená nic