Archiv štítku: Jane

Hlubiny noci

Když v hlubinách noci
jen jedna rána druhou střídá
já chci se dočkat rána
 
A s ním i svojí moci
nad nemocí!
 
Chci být tou hvězdičkou
co vyjde zas a znova
Než dohraje svůj part
ve tmě a beze slova
 
Než zbude z ní jen popel
než tiše zhasne
Moc zažít si by chtěla
že „bylo to krásné“

Pozvánka

Muži
– Ty, který jsi
tím pravým pro mě –
Zvu Tě do svého života

Vezmi prosím s sebou
svoji moudrost nadhled
Humor a laskavost
Rytířskost a respekt

S chutí a ochotou sdílet

A otevři mi svojí náruč
jež umí být oporou
i chrámem vlídného ticha

Přijmi moji upřímnost a vstřícnost
Vřelost žár i touhu
Zájem a něhu

S pozvánkou do utajených komnat světla
k vodopádům tekutých perel
V hlubinných výškách
nekonečně konečného prostoru

Ve mě se ztrácej i nacházej
tak jako já v Tobě

Ke společné oslavě tance života
a věčnosti v TEĎ

Román…

Až budem jednou zas spolu sami

sladkou Ti složím báseň bez názvu

 

Z polibků

z doteků úst i dlaní

 

Z něhy

z milování..

Poezie pro pracující

„dekadentní“

… když láska končí
a bolest zůstává

Dobro se se zlem loučí
Zbývá jen tichá obava:

Co zůstává skryto
Pod hávem z černé krajky

Uprostřed temnot
V mrazivých samotách?

Měkké světlo svíčky

Novoroční toužebné přání

Měkké světlo svíčky
Něžně laská prostor
Nehostinného pokoje
Aby mu celým svým
Zapáleným srdcem
Dodalo co nejvíc tepla
Svojí podstaty

Tak dobře ti rozumím
Plamínku můj milý!

Však ty to umíš!

… a já?

Sama sním si
O Něm

Kdepak jsi lásko?

Ty nepoznaný
Vzdálený
Mlčící
A Tajemný

Zavítej ke mně
Na sněhové vločce
Za ranního kuropění
Vezmi mě spící
Do své náruče
A nauč mě všechno
– úplně všechno o Lásce!

Vždyť moje zajizvené srdce
Nikdy po ničem netoužilo více:
Než Milovat
A Žít!

… (s)ním

MinuLost

Chtěla jsem být Tvým saxofonem
Znít temně sametovým tónem
Díky tvým prstům na svých klapkách
Chtěla jsem bývat rozehrána
Těmihle prsty brzy zrána
I pozdě za šera
A když pak tma si tiše sedne
Dál cítit prsty neposedné
Hlubinou večera…

Kde jsi?

Lásko, kde jsi?

Jsi-li všude –
Proč ve mě je pustě
Tvrdě

Bolavě až k uzoufání!
Nejsi pro mě Nikde k mání!

Žízním po Tvé vlídné tváři
Po Tvém světle kterým záříš

Po vřelosti přijetí
Něze Tvého objetí

Chci být Tebou naplněná
Chci být v Tobě svoje Žena!