Chtěl bych být pasáčkem,
obyčejným vesnickým prosťáčkem
Chtěl bych být pasáčkem krav,
mít v hlavě prázdno, a být si jen tak
Chtěl bych být pasáčkem,
obyčejným vesnickým prosťáčkem
Chtěl bych být pasáčkem krav,
mít v hlavě prázdno, a být si jen tak
Chci mít někoho rád, i kdyby jen na jednu noc ..
Chci mít někoho rád, i kdyby toho na mě bylo moc ..
Chci milovat !!
Být milován, není v mé moci – takže mi stačí –
z vlastního milování pocit ..
Jsem stále dítě
Jsem stále blázen
Jsem stále nedospělý,
dospělost nestane se rázem
Jsem stále Člověkem – něco tak hezkého
něco tak milého
něco tak něžného
Jsem stále lehký, jak balónek s heliem
S lehkostí – výše snad nikdy neminem
Nemohu najít místo v životě
Stále se utápím v temné samotě
Bez lásky, bez přátel, bez štěstí
– chtěl jsem moc –
to nic dobrého nevěstí
Jako stroj přežívám každý den,
pocity staré a zatuchlé mám s sobě jen
Z nechuti k životu postavil jsem most,
život miluji, ale mám toho dost !!
Nechci se zapojit do stáda,
chci si s životem i trochu pohrávat
Nebudu se měnit kvůli příjmu peněz,
Myslíš, ze jsem debil ?? Tak mi do života nelez ..
Jsem chycen v pasti v tomto světe.
Můžu žít jinak ?? Mělo by to jíti přece.
Proč se člověk vždycky k tomu, co zná, vrací ??
To jeho velké plány přeci zhatí.
Jak si zachovat postoj nový a svěží ??
Není to lehké, ale jde to stěží.
Vytrvalost, nenávist ke zlému a láska,
můžou Ti pomoc, aby stala se z Tebe kráska ..
Stromy bez listí
vrány v zobáku s kořistí
Ticho, chlad a vítr se rozlévá
samota mé tělo polévá
Klid a zamračená obloha
ten se má, kdo přijímá dary od Boha
Teplo zahalilo duši mou,
draví psi o mé tělo mohou se přetrhnout
Jak flákotu masa drásají mé Já
trhají srdce, játra, plíce, chřtán
Jak kořist tohoto světa jsem,
někdy připádám si tím vším zahuben