Když někoho trefí kulka, vždycky teče krev

„Když někoho trefí kulka, vždycky teče krev“

Ernest Borgnine (herec)

Narazil jsem na tuto repliku při čtení knihy Sputnik, má láska od Haruki Murakamiho. Utkvěla mi v paměti. Nevím proč, ale vrací se mi v situacích, kdy se do mne někdo trefuje. Dříve jsem si říkal, že se opevním hradbami nedotknutelnosti. Nebudu si brát všelijaké jízlivé poznámky či posměšné komentáře k srdci, ale nějak to nefunguje. Jedna ze čtyř toltéckých dohod praví „Neberte si nic osobně“. Asi jsem k tomuto stavu ještě nedozrál. Vždy mě něco uvnitř zabolí. A je to asi správné, uvědomovat si negativní emoce a bolest, protože až příště budu já nabíjet svůj slovní revolver a chystat se někoho neomylně zasáhnout, budu si pamatovat slova: „když někoho trefí kulka, vždycky teče krev“ a díky tomu možná neuváženě nevystřelím.

Příspěvek byl publikován | Rubrika: Sobotní poCitování | Štítky: | Autor: .

Autor: Marek Schejbal

(*1976) debutoval básnickou sbírkou Rýmoryty (2012). Aktuálně vyšla jeho druhá samostatná sbírka Zbývá obejmout, co nelze překročit (2026). Další Markovy básnické texty vyšly ve sbornících Soukromá otevření, Almanach Otevření, Pomalé krajiny, Na hraně (2020) a Zpěvy ulice (2023). Prozaické texty publikoval v almanaších Životní jinovatky a Našlápnuto. Je členem divadelního souboru VšeMožno. Vystupuje a zpívá s kapelou WinterSeason, kde se podílí také na tvorbě textů. Moderuje a pořádá večery autorského čtení Otevírání. Věnuje se účetnictví a když může, mizí do Dlouhopolska. Žije a pracuje v Praze.

Napsat komentář