Na jazyku mám chuť vína
Marek Schejbal

Na jazyku mám chuť vína
Rudého jak západ slunce
Noční stíny, čí je vina
Kdo zaslouží trestu více?
Soužit sám sebe, pranýřovat
Čeho jsem schopen, ano, čeho?
Do strachů duši nutit schovat
Vzdát se tak sladké krásy všeho

Na jazyku mám chuť vína
Trpkého jak život v kleci
Pochybnosti, mstít se, bodat
Nad druhé se roztahovat
Nahromadit moře věcí
Život bolí, když jsme slepci
Necítíme lásku v srdci

Na jazyku mám chuť vína
Co země dala, porodila
Matka dítě, půda hrozny
Náruč teplo, jaro drozdy
Hledáme to, co jsme vždycky měli
Uvnitř jsme stále opuštěni
(a možná – v tom je ta potíž)
Přestože Bůh svého Syna poslal na kříž