**
Zírá na mne příšera…  Je načmáraná na sloupu… v sále kulturního domu.
V malé vesničce.
Kolem se linou tóny hudby trampské kapely. Na zdech rozvěšené lampióny… mezi nimi barevné fábory…
Sál je poloplný. Nikdo netančí… Na „place“ vesele skotačí malé děti –
naše budoucnost…
Někdo se chechtá, jiní pokuřují… Někteří si pohrávají se svými mobily, další usrkávají pivo…
Občas si někdo vyfotí hudební těleso na pódiu.

**
Příšera stále zírá…
„Proč na mě zíráš, příšero?“
„Jsem načmáraná na sloupu, proto zírám stále stejným směrem.“
„Aha… Tak to mi stačí pár kroků a mám od Tebe pokoj.“