Jednou se zapomenu…
Irina Kolaříková

Probírám historii své rodiny
Staré fotografie – nacházím tolik podobností, tváře předků
a stopy jejich rysů ve své tváři…
Snažím se propojit všechny ty časové smyčky a dobrat se pravdy – ale
zatím se mi jen utahují okolo krku
Jednou se zapomenu v minulosti a zmeškám poslední vlak červí dírou zpátky do Teď
Zůstanu se svými lidmi a všechny je obejmu
To je to jediné, proč to dělám –
obejmout je
Podržet v dlaních ten čas, ve kterém byli
šťastní