Rovnost hmoty

Slova z ticha
Prchají do ticha tvých očí
Až po samé dno
Kde odrazí se
A mě neodradí
Tvým dechem
Ozvučené hlásky

Vydat se za tvým tělem
Až na samý konec konců
Tak jemně prsTy
Sytí duší tělo
Mé světlo

Jsi jemná síť paok
Kterou neomylně splétá
Univerzální pavouk
A matka smrt

V tichu sevřených údů
Tiskne svůj prs do úst
A z útrob řve
Svůj zoufalý hymnus
Ze mě vzejdeš
A do mě vejdeš
Mě neopustíš
TO nemá smysl
Ani nikdo
Beze mě nedokáže žít
Ale ty bez něj
Jsi beznaděj

Napsat komentář