Pevný bod
Irina Kolaříková
Někdy – na pokraji sil
uvíznu mezi životem a jakýmsi nebytím
a cítím, jak se ve mně probouzí
Golem, kterého nechali doma samotného
Musím pak smést všechny ty střepy
a všechnu tu hlínu rozdrtit na prach a rozptýlit po loukách
Zůstane jen pevný bod uvnitř, kolem kterého se semknu –
bojovník v plné zbroji
svého vědomí
A v modlitbách
klidně na kolenou