Bledule…

Bledule

Přání se plní a moře vlní.
A kočka vrní. A ptáčci zobou zrní.
A muž chrní. A nohy brní. A růže mají trní.
A mozek zakrní, budu-li slepá a hluchá a bez otázek.
A čas zraje, a hudba hraje,
a srdce hřeje, a duše pěje a
všímavost pleje a mysl občas běduje a brzy porostou bledule!

Dovětek od z vázy plné kytek růží:

A teď už jdi spát, vždyť víš, že Tě má rád, vždyť víš, co je teď třeba, vždyť víš, jaká je doba,
vždyť víš, že je nejvyšší čas, být spokojená, šťastná a svá a jednoznačná.
Mít jasno: v tom co máš, v tom co chceš, v tom co cítíš, v tom co žiješ, v tom co myslíš, v tom co říkáš, v tom co jíš i v tom proč vzdycháš…
Přestaň se tolik ptát. Je čas žít. Je čas užívat, že má Tě rád…

Dovětek přebytek, kde je inspirace zbytek:

V téhle samsáře, na plné čáře, svítí záře, Kláře i Báře, rostou tu růže s trním a muž dál chrní…

Napsat komentář