Pět ran

Je ráno
A na střeše pět kosů
Nebo vran

Nevím, že to vím
Že mně
Se točí země
A má hlava stojí čelem
Tím správným směrem
Pořád za nosem

Kdo ví, kdy jsi přistižen
Cti zen

Tak mluví mrtví
A živí neslyší ten blábol
Že vymění svou věčnost
Za život zcela věcně

V představě zní mi kamión
Nebo je to stav
Kam míří i on
Bolest, která nekončí
Protože nikdo neví
Kdy začala
Nebo je to východisko
Všech výstupů
Z bojových lstí
Kde hledám JEŠTĚ

Z metru povstal fénix
S oslepujícím hřmotem
Bez křídel
Odletěl kdovíkam

Měsíc není tak vzdálený

1 komentář u „Pět ran

  1. Jitka Sobotková

    Enuréza Edisona

    Pro pět ran do čepice!
    jsem jenom sběračka
    mozkopíce

    Skřípání dvou nahých těl
    utiší lubrikační gel

    Až do tmy sbírám světlo

    Je jenom součást dění
    má cesta se v noci mění

    díky umělému osvětlení

    Můj táta byl
    Edy sen

    Pro pět ran do čepice!

Napsat komentář