Na poličce dlouho stála
bílá busta velikána.
Kdysi prudký závan vzduchu
zakomíhal záclonami.
Velikána ťal po uchu.

Navždy budu duchem s vámi –
zašeptala slavná busta.
Tak si byla sebou jista.

Zbyla po ní kupka prachu.
(Po tobě též, milý brachu).