Nádherná nymfa vystupující
ze zpěněných vln
její bílá kůže
něžné oblé rysy
stažené zimou
vlající tmavé vlasy
kontrastují s bledou pletí
úsměv rozpouštějící obavy
jiskrné živé oči
ladný pohyb rukou nohou
rozhánějící strach
Ztělesnění čiré krásy a radosti
na břehu modrého moře
špičkami zpěněných vln
tančí ta víla v bílém hedvábí…
Je krásné býti mužem …
Je krásné býti můžem obdarovaným tímto obrazem …
Tvá slova, tvůj obraz probouzí v muži touhu … probouzí touhu podívat se ti do očí, sledovat tvé rty … probouzí touhu tančit a zpívat … probouzí touhu poznat každou maličkost …
Míšo, ta je moc hezká!!! Děkuju za milý komentáře k mejm básničkám. 🙂
Miško to je krásná báseň, úplně mě vnořila…poraď, jak můžu pro tebe hlasovat? Žanda