Teď už vím, že k objevům dochází já, ovšem to já se starými vzpomínkami, které má stejně propracovanou schránku jako měkkýš či lidský plod v děloze a které učí ptáky stavět si svá hnízda. Tento génius je jakousi krizí, rozhodným okamžikem, v němž se toto potlačované já propojí s každodenním triviálním životem.
1 komentář u „Staré já“
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Ano, tak nějak to funguje. Díky Jano.
Irina