Básnické rozmluvy – 3. Já musím začít pomalu, abych mohla …

Proč nic nedělám?
Proč v nic nedoufám?
Proč se mi nic nechce?

Proč se neléčím?
…já se rozkoukám..
udělám krok
a kolem mě tancuje rok,
a kolem mě tancuje smrt,
kterou já nechci.

Já musím začít pomalu,
Začít tvořit život,
Začít tvořit pokradmu, že:

Že dokáži mít ráda sebe,
Abych mohla tvořit tebe,
Abych mohla jezdit řeku,
Abych mohla prodat deku,
Abych mohla hladit děti,
Abych mohla setřást smetí,
Abych mohla zpívat v sobě,
Bych mohla vyrůst v tobě,
Abych mohla chodit venku,
Abych mohla zpívat v šenku,
Abych mohla shodit starou
A začít žít víru novou.
Abych mohla radovat se,
A pak usnout, milovat se,
Abych mohla koulet trávu,
Abych mohla tančit k ránu,
Abych mohla běžet světem,
Radovat se z vůní květen,
Radovat se ze žití
… tím svrhnout bludné zakletí …

Příspěvek byl publikován | Rubrika: POETICKÉ OTVÍRÁNÍ 2012 | Štítky: | Autor: .

Autor: Sima Sima

Od minulého Almanachu je to stále žena středního věku, která píše básně a píše je stále poskrovnu. Neb při cestě pracovní zdolává i cestu studijní. Nachází se v době, kdy prochází proměnou a již ji moc neuspokojuje rytmus básní minulých. Z minulé doby je v tomto Almanachu báseň Co se v trávě právě třpytí?. Ostatní básně jsou nové, vytvořené pro téma ulice. „Milý čtenáři, přeji ti klidný prostor a čas pro možnost prožitku.“

Napsat komentář