Kontinentální zima venku
V kině je tepleji
Jediné místo, kde milenci se zahřejí
Kde najdeš odvahu přitisknout se
Aspoň ramenem
Za ruku vzít bylo by asi příliš
I když – nahlásit bys měl i srdce zmámené
Nechci tě přivést do neštěstí
Jsem cizinka a strach má oči všude
Led proniká i do těla
V letu se racek zabělá i tady, na náměstí
Kráčíme každý sám jak v exilu – je nám to ke cti
Je mráz, mlhavo a bílo
Jen srdce horké je a krev se skoro vaří
Kde je náš okamžik – kdo se ho chystá zmařit?
Průchod skrz nikde není
Všechno se musí dlouze obcházet
Posvátné místo zmaru a prázdnoty
Ledové město. A v něm rozděleni
Já a ty