Jsi pevný,
odvážný a silný.
Pěkně hřeješ…
Máš v sobě tvrdost
bojovníka
i laskavost ochránce.

Jsi pro mě vším.
Jsem ti tak oddaná.
Svou krásou tě vábím
a někdy ráda
škádlím…

Tvé teplé ruce,
pevná ramena,
když mě silně k sobě přitiskneš,
cítím se tak
bezbranná….
Však zároveň v bezpečí.

Jsi jako strom
s hlubokými kořeny
a pevným kmenem
zbrázděným vráskami
mužných zkušeností.
Větve tvé moudrosti
se dotýkají hvězd.

Jsi dospělý, zralý,
moudrý.
Chvíli zodpovědný,
ustaraný
a za chvíli máš oči kluka,
legrací ti jenom hrají.

Smějeme se
a je pak na nás lehce znát,
že známe tu pravdu života:
„nic není tak vážné,
jak by se mohlo zdát….“

Líbíš se mi
a děsíš mě zároveň.
Ráda se přiblížím
a zase se oddaluji…
Jako pochodeň.

Ráda se k tobě tulím,
otírám se, milá kočka
a už zase běžím ven
pro nové nadechnutí…

V závratně volné přírodě,
tančím s větrem o závod,
máchám nohama v proudící vodě
a hodně hlasitě zpívám…

Pak po divokém letu
s rozzářenýma očima,
a rozevlátými vlasy…
do tvé náruče se navracím.

Tebe miluji nadevše,
věrně a jedinečně…

Můj teplý přístave,
můj opravdový, silný
a krásný
MUŽI.