Návrat do Sacre Coeur

Vracím se na místa, kde svůj domov přechodný
našla jsem.

Jsou tam dlouhé chodby, vysoké stropy, mozaiky a fresky.
Svíčky, co zapálili lidé, kteří prosili o splnění svých přání.
Krásná vysoko posazená okna,
jež vrhají nádherné barevné stíny.
Jsou to chrámy Boha, ve kterých on promlouvá
ke každičké duši.

Třpytivé pramínky prýštící
z oblohy v barevných vlnách
se valí na stěny.

Odrazy svíček zapálených
násobí víru v ně vloženou,
plamínky hoří a oslňují oči,
pálí prsty avšak ohřát se smíš.

Sedím tam u kůru a vnímám teplo a světlo, co vypráví,
volá a touží
po lásce,
po uzdravení,
po přátelství,
po svobodě,
po lehkosti.

Jsem tu, slyšíte?
Jsem tu i ve vás, jsem všude.
Zapalte svíčky a zasaďte květiny,
chyťte déšť do sudů,
malujte obrazy a zpívejte písně.
V každém odlesku, tónu i sytost
najdete mě.

Jsem tu i ve vás, v srdcích schovaný,
tam naslouchejte mi.
V duších schoulený,
v očích viděný,
v uších slyšený,
jsem všude, i tady i tam.

Vstávám a beru si svíčku,
škrtnu sirkou a vytvořím plamínek.
Svíčku pokládám k mnoha dalším a poprvé prosím.
Prosím za poznání lásky těm, kteří ji dosud neznají.

Děkuji, Bože, za to, že poslal´s mě sem.