Stojím sama v černé tmě.
Občas v dálce dopadají
paprsky světla
přímo na mě.

Stojím, cítím smutek,
napětí,
zcela svému stavu
ještě nerozumím.
Avšak čekám
s důvěrou, trpělivě…

Do půlnočního jezera
potápím se
jako ryba.
Vylovuji staré mušle,
z kterých pak na břehu
osvícená plameny
teplého ohně
vyloupávám perly.