ŽÍZEŇ

ŽÍZEŇ

Žízním
když neležíš vedle mě
moje ruka
na prázdném místě
bezprizorní
suché rty.

Vyprahlé tělo
touží
po blízkosti
teple něžného doteku
bez tebe
chlad
vkrádá se pod deku.

Zavírám oči
vím
v úrovni srdce a duše
naše sklenice je plná.

Díky Bohu!

1 komentář u „ŽÍZEŇ

Napsat komentář