Tající sníh smíchaný s blátem,

sychravo, mlhavo, temno,

suché stromy bez listí,

nevlídno, psa by ven nevyhnal…

Kráčíme tou krajinou posmutnělou

v pozdně prosincovém období.

Dny se zkrátily na minimum

ve čtyři odpoledne tma již padá.

Kráčíme, kolem sebe se rozhlížejíce.

Hle – tamhle jeden žlutý lístek leží.

A tu zase zem posetá listím zbarveným téměř dočervena.

A vedle malý stromeček vyrůstá z pařezu.

Ptáci občas zaskřehotali,

nyní však libozvučně zazpívali.

V potůčku voda čistá vesele bublá…

Je tedy v lese mrtvo? Není...

Příroda jen se mění…

Oblečena v zimním hávu

odpočívá po právu.

Má však své kouzlo

nyní snad trochu skryté…

Jste-li vnímaví,

snadno se o tom přesvědčíte.